• Žena oděná sluncem

    Prohlášení, kdy se papež odvolává na neomylnost nejsou častá. Naposledy tak učinil Pius XII. v roce 1950. Vyhlásil dogma o Nanebevzetí Panny Marie. V liturgii za Pia XII. nastala změna u svátku Nanebevzetí P. Marie ve vstupní antifoně. Je z knihy Apokalypsa 12,1: “Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy.” Liturgické nasměrování vede k četbě Apokalypsy, kde 12.
  • Modlitba a slzy

    “Proudy slz mé oči prolévají pro ty, kdo nedbají na tvůj zákon.” To jsou slova žalmu 119 ze Starého zákona. Jsou vhodná i dnes, když technicky vyspělé lidstvo žijící v době Nového zákona nedbá na Boží zákon možná více než lidé před potopou. Prorok Jeremiáš takto naříká v Jer 14,17: “Roňte slzy, mé oči bez ustání, neboť velikou pohromou zničena je panna, dcera mého lidu.” Toto konání dobře plní napomenutí a radu Pána Ježíše z křížové cesty Lk 23,17: “Plačte nad sebou a nad svými dětmi.
  • Papež sv. Řehoř o Janu Křtiteli

    Papež sv. Řehoř Veliký zastával příkladně papežský úřad. O sv. Janu Křtiteli kázal takto: “Musíme se ptát, bratři nejmilejší, proč Jan prorok, a více než prorok, jenž ukázal na Pána, jdoucího ke křtu, se slovy: Ejhle, beránek Boží, ejhle, jenž snímá hříchy světa (Jan 1; 29), jenž praví, maje na myslii svou poníženost i moc jeho božství: Kdo jest ze země, mluví ze země; kdovšak přichází z nebe, jest nade všecky (Jan 3; 31)- proč tedy, uvržen do žaláře, vysílá své učedníky s otázkou: Jsi ty ten, jenž má přijití, nebo čekáme jiného?
  • Fakta převedená v modlitbu

    To s čím se setkáváme máme převádět v modlitbu chvály, díků, prosby a smíru, zvláště ve mši svaté. Fakt, který je možné si ověřit je, že II. vatikánský koncil má v konstituci o liturgii čl. 109: “V katechezi je třeba věřícím zároveň se společenskými následky hříchu zdůraznit vlastní povahu pokání: mít odpor proti hříchu, protože uráží Boha. Přitom ať se nepřechází mlčením úloha Církve při pokání a ať se vyzývá k modlitbě za hříšníky.
  • Řešením je svatost

    Svatost života má zásadní význam pro mravní nápravu. Papež sv. Petr vybízí takto ke svatosti, I Petr 1,14-16: “Jste-li poslušné děti, nepřizpůsobujte se špatným vášním z minulého života, kdy jste ještě neměli poznání. Ale v celém svém chování buďte svatí, jako je svatý ten, který vás povolal. Stojí přece v Písmu: ‘Buďte svatí, neboť já jsem svatý.‘” Slova ‘Buďte svatí, neboť já jsem svatý” jsou ve Starém zákoně v knize Levitikus, 11,44.
RSS kanál